Jedná se o velmi starou textilní techniku, která se objevuje na mnoha místech v mnoha obdobích, poprvé asi v 7. st. př. Kr. Není tedy důvod, proč by ji nemohli znát i obyvatelé Velké Moravy, přestože přímé doklady nemáme.
Technika využívá dutého nástroje s několika (nejčastěji čtyřmi) hroty na jednom konci. Délka hrotů je asi 1 – 1,5 cm, délka celého nástroje může být různá, jen musí dobře padnout do ruky. Velmi se osvědčila výroba dutinek z větví černého bezu, které mají vnitřní část dužnatou, ale není problém využít jakékoliv jiné dřevo.
Z jedné nekonečné nitě vzniká dutá šňůrka, která má vzor podobný pletenině. Její velikost závisí na průměru dutinky (otvoru) a síle příze.
Postup:
Nejprve je potřeba přízi protáhnout dutinkou a obtočit jí všechny hroty.
Příze se pak přikládá po směru obtočení vždy k vnější straně jednotlivých hrotů a předchozí očko se přes ni přetáhne do otvoru v dutince. Vytvářenou šňůrku je potřeba čas od času povytáhnout za konec procházející otvorem (nejlépe asi po čtyřech přetaženích, v závislosti na síle příze).
Po upletení dostatečně dlouhé šňůrky je potřeba ji zakončit, aby se nerozplétala. Přesune se smyčka z prvního hrotu na druhý a jako jedno oko se přetáhnou přes oběžnou přízi. Pak se přesune smyčka ze čtvrtého hrotu na třetí a opět se přetáhnou přes oběžnou přízi obě najednou. Nakonec se zbývající očka opatrně sundají z hrotů, provlékne se jimi volná příze, šňůrka se vytáhne z dutinky a konec se zajistí uzlíkem.
