Plstění je stará textilní předtkalcovská technika, pomocí které se dá vytvořit plát plsti nebo přímo kusy oděvu. V menších množstvích se dá plst vyrábět i ručně. Pro dobré propojení jednotlivých vláken vlny je třeba nechat je bobtnat v prostředí, které z nich odstraňuje zbytky nečistot a lanolinu. Kdysi to zajišťoval roztok moči nebo valchářské hlinky, modernější postup využívá mýdla.

Pokud si tedy chcete vytvořit přímo kus oděvu, například čepici, rukavice nebo válenky, musíte začít výrobou formy. Stačí plochá forma z tlustého kartonu, ale je možné pořídit si i prostorovou formu (kopyto). Forma musí být znatelně větší než konečný výrobek, vlna se totiž při výrobě podstatně srazí. Forma musí být také dostatečně pevná, aby držela pohromadě i po několika hodinách ve vlhku.

Vezmeme dobře proprané a vyčesané ovčí rouno a utrhneme z něj pokud možno co nejsouvislejší tenký plát, který by měl pokrývat celou formu a na všech krajích kousek (několik centimetrů) přesahovat. V žádném případě vlnu nestříháme!

Položíme plát vlny na formu, okraje necháme přesahovat. Totéž uděláme ještě jednou, ale druhou vrstvu vlny přiložíme tak, aby se vlákna překrývala zhruba v pravém úhlu. Na plsti se dají vyrobit i vzory pomocí barveného rouna. Barevnou vlnu použijeme už na první vrstvy, ty budou nakonec na líci. Volíme raději zaoblené vzory, vzhledem k dalšímu uhlazování se ostré úhly moc nedaří.

Vlnu navlhčíme mydlinami, dokud nebude dost vlhká, raději o něco více než méně, jen pozor, aby se úplně nerozmáčela forma. Opatrně přiložíme ruku, až se úplně zaboří do vlny. Velice jemně s ní pak pohybujeme, spíš jen vlnu lehce stlačujeme, dokud neucítíme, že se přestala na ruku lepit. Pak můžeme ruku zvednout, aniž by se vrstva vlny potrhala. Opakujeme a lehce ztužujeme vlnu po celé ploše formy, okraj přesahující formu neplstíme.

Formu i s vlnou obrátíme. Po obvodu už je vlněný okraj z první vrstvy, který nyní zahneme dovnitř. Stejně jako na začátku utrhneme plátek vlny, který ale bude pasovat přesně do volného prostoru, aby jej vyplnil. Stejně přidáme druhou vrstvu, opět o 90° otočenou. Přidáme ještě třetí a čtvrtou vrstvu, které ale už budou opět celou formu překrývat a přesahovat. Dáváme si pozor, aby tloušťka všech vrstev byla přibližně stejná, jinak bude konečný výtvor na jedné straně tlustší. Opět mydlíme a lehce ztužujeme. Tímto postupem můžeme přidat vrstev téměř dle libosti, na čepici se osvědčily dvě až tři “dvojvrstvy”. Skončit musíme na straně, na které jsme původně začali (při zakončení už nenecháváme přesahující okraje).

Když uzavřeme poslední vrstvu, musíme vlnu na formě důkladně uhladit. Stále postupujeme velice jemně. Obvykle po několika desítkách minut ucítíme, že se vlákna skutečně propojila, vlna získala hrubší a pevnější strukturu. V tu chvíli můžeme trochu víc přitlačit. Dříve ne, jinak by se na některých místech udělaly žmolky a i pokud by výrobek vůbec držel pohromadě, vypadal by špatně. Postupně stále víc přitlačujeme a ohlazujeme. Důležité jsou především hrany formy, aby ve výsledku nebyl patrný “šev”. Pokud je mydlin příliš, můžeme je už vypláchnout.

Když vlna dostatečně zpevní, můžeme vyjmout formu. Odstřihneme vlněný okraj, vytáhneme zbytky formy a převrátíme výrobek.

Vnitřní strana bude lícová, proto je zapotřebí ji také důkladně zahladit a zpevnit. Také nyní dohladíme "švy" vzniklé na okrajích formy.

Nakonec výrobek napaříme. Ponoříme ho do tak horké vody, jak jen sneseme, po nasáknutí vodu mírně vymačkáme. Výrobek srolujeme (nejlépe do hadru, utěrky apod.) a vší silou válíme. Horkou vodou a tlakem se vlna sráží, nejvíce tam, od které strany jsme začali rolovat. Tím se dá upravovat výsledný tvar. Čím déle napařujeme a válíme, tím je výrobek hutnější, pevnější, menší ale také tlustší. Doba válení je velmi individuální. Není nutné, aby byl výsledný tvar zcela dokonalý, nad párou (nebo po mírném vychladnutí přímo mezi válením) je možno tvar doladit – ideálně přímo anatomicky na člověku.

Celý postup obvykle zabere několik hodin čistého času. Je nutné pracovat někde, kde nebude vadit menší vodní potopa a všudypřítomné mydliny.

Pokud se nám kus hotové plsti odchlipuje, můžeme chybu napravit pomocí plsticí jehly (běžně k dostání v galanteriích). Tato jehla na sobě má drobné výčnělky a když se s ní bodá do plsti, zachytává za vlákna a vzájemně je do sebe motá. Tímto způsobem se dají dělat drobné opravy i plstit celá menší dílka (knoflíčky, bambulky...), ale na souvislý větší kus plsti je to příliš pracné.

Výše popsaný způsob není zcela totožný s tím, jak vyráběli plsť naši předkové, ale i s pomocí kartonových forem a mýdlových kostek lze dosáhnout v podstatě autentických výsledků.